Opět je tu jaro
Opět je tu jaro
Opět tady máme jaro, jaro jako vystřižené. Jen doufám, že ze zimy neskočíme rovnýma nohama do léta. Ještě máme spoustu sněhu kolem po kopcích, ale už abychom vyjeli aspoň na malou projížďku. Já, podívat se trochu do přírody, kobylky si proskočit kopýtka a po té zimě se protáhnout. Jak jen to jde, jedeme přes kopečky do Hlavňova až ke kravínům a zpět. Na kozlíku je zima, nic nevadí, hlavně, že se vezu, pes nadšeně běhá kolem vozu. Mám naplánovanou cestu do Božanova do svého srubu. Kdoví, jak vypadá cesta lesem, možná by bylo lépe jet jednou po silnici. Naházím věci na vůz, už nemusím ani moc přemýšlet, co si vzít, jen to nejnutnější. Z povozu je dobře vidět na všechny strany, tak mi neujde sražený srnec v příkopě. Je to šesterák, krásný velký kus, škoda ho. Po příjezdu do Broumova jedu spodem a hledám někoho, kdo zná některého myslivce, aby si vyzvedli sražený kus. Lidé se zastavují a obdivují nás. Projíždíme křižovatkou směr Martínkovice, jsme na hlavní cestě. Kobylky se do kopečka rozjedou. Z vedlejší silnice, kde je značka STOP mi bez dání přednosti vjede do cesty starší paní na kole. Jen pár centimetrů schází a mohou jí kobylky srazit. Kobylky jsou tak rozjeté, že je nemohu v žádném případě zastavit. Leknutí je pořádné, nikde nikdo, jak bych mohla vysvětlit tuto srážku? Jen zavolám hodně hlasitě: „Ženská, vždyť jsme vás mohli zajet!“ Nemám čas se podívat, jak se ona zachová, kobylky jedou jako na závodě, musím se soustředit na cestu. V Božanově si užíváme. Koně jsou na volno po lukách, pasou se. Já mám stále něco na práci kolem chatičky, stále je kde co vylepšovat, opravovat. 
Koně také musí pracovat, přitahat nějaké dřevo, větve, projet se po vesnici. Týden uběhne ani se člověk nenaděje, musím domů, má přijet dcera taky ji chci vidět. A vidíte, opět mám trochu problém. Při zpáteční cestě lesem, obtížným terénem, v takovém úvoze leží veliký smrk. Máme štěstí, dá se podjet, doslova ležím na sedadle, abych se vešla na výšku. Koně tento úvoz dobře znají, jede se do vrchu, musí do tahu dát hodně sil. Hned za ohybem leží další strom, bříza. První myšlenka je, zavolat muži, aby přijel s pilou a uvolnil nám cestu. Druhý nápad je, pokusit se přejet strom. Slezu z vozu, kouknu a jedem. Malér je hotov. Koně i přední část vozu přejíždí bez problému, ale zadní kola, ta se svezou po vlhkém kmenu dolů příkrou strání a vůz strhává i koníky s sebou. Ani nevím, jak se vše seběhne, je to jen mžik, já se sunu dolů za nimi. Vůz na boku ve stráni, nejhorší je, uvolnit koně, ojátko je pokroucené, postraňky natažené. Naštěstí tam je strom, o který se zastavili a opřeli. Stará Jívka se trochu chvěje, musím jí uklidnit, mladá Jiskra je dobrá a v klidu. Volám svému muži SOS, okamžitě k nám jede. Odvazuji koně a vedu je strání na cestu. Nějací cyklisté také projeli tímto marastem, okamžitě nám pomáhají. Nakonec muž musí vytáhnout povoz autem. Koně opět zapřahám do povozu, zjišťuji, že mám přetrženou křížovou oprať. Vím si rady, dávám jim dvě lonže, na kterých se normálně pasou, a jede se domů. Na povoze je jen pár ohnutí, které muž po dojezdu okamžitě opravuje. Všichni jsme v pořádku, život je jedno překvapení. Nesmím ani domýšlet!!! Po bitvě je každý generál, každý přesně ví, jak by TO mělo být, jak by se TO mělo udělat. Jinak ani doma nezahálíme, vozíme domů dřevo, větve, bránujeme zahradu. Při bránování naší zahrady to taky není pro mě lehké. Ve svých 62 letech lítat vedle koní po stráni, to je atletický výkon. Je třeba zajet do Police, dát si ušít nové křížové opratě. Ty staré jsou jistě starší, nežli já sama. Jsme mile překvapeni, nové opratě máme jako sponzorský dar od Jardy Soumara z firmy Manmat, který šije postroje pro saňové psy.V polovině března k nám přijela redaktorka z Českého rozhlasu Hradec Králové PhDr. Eva Zálešáková, která s námi připravila rozhovor pro vysílání do rádia. Rozhovor se vysílal 25.3. 2012 v 17 hod. v pořadu NÁVŠTĚVA. Prakticky to je vzpomínka na náš koňský rekord, který jsme udělali před pěti lety. Také se nás ptala na další plány v této sezoně. Mám v plánu jet Podkrkonoším směr Jizerské hory. Nejdřív si musím vyřídit své zdravotní prohlídky. Také jsem se nechala očkovat proti žloutence A,B. Přeci jen se pohybuji v přírodě, někdy stačí, napít se špatné vody a malér je hotov. První vakcinace jen za pakatel 1.700 Kč, další dvě také tolik. Mužíčkovi říkám: „Musíš si myslet, že mi kupuješ klenot v hodnotě přes pět táců.“
Pořad "Návštěva" na Českém rozhlasu si můžete poslechnout ZDE: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2589570
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
